Stres je doslova zabijákem naší energie. Zvyšuje totiž počet volných radikálů v těle, které napadají a ničí buňky a buněčné struktury. Tomuto stavu říkáme jako tzv. oxidační stres. Výsledkem je ztráta výkonnosti, jsme rychle unavení a nedokážeme se soustředit. Následovat mohou i poruchy spánku, pocení a neklid. V nejhorším případě také pocit vyhoření a deprese z vyčerpání.
Syndrom vyhoření je stav absolutního vyčerpání. Máte pocit, jakoby právě teď mělo vše skončit. Ze dne na den ztratíte chuť k věcem, které jste ještě den předtím dělali rádi. Jste bez energie a dělá Vám problém vstát z postele. Připadá Vám, že Vaše práce už nemá žádný další smysl. Nic nestíháte, i když máte pocit, že jedete naplno.
Často jde o důsledek dlouhodobého stresu a týká se nejvíce lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Od deprese nebo prosté únavy se syndrom vyhoření liší hlavně tím, že se vztahuje výhradně na onu krizovou oblast a jeho součástí jsou pochybnosti o smyslu dané práce.
Nepleťme si však syndrom vyhoření s prostou únavou či leností!